Testování soutěžního vozu JZ RACING TEAM Renault Clio R3
1. dubna ve Frýdlantě proběhlo testování soutěžního vozu Renault Clio R3 (s posádkou Josef Zimmermann / Petr Schleichert) před prvním závodem Rallysprint série 23. Ageus Rallysprint Kopná, který se konal 8. 4. 2017 v okolí Slušovic.
http://www.frydlantsko.eu/2017/04/01/jz-racing-team-testoval-ve-frydlante-novy-soutezni-vuz/
Kompletní fotogalerii zde:
https://flic.kr/s/aHskSuLd7Y
https://flic.kr/s/aHskTm8LNb
Pro JZ RACING TEAM nafotil Petr Bíma, www.petr-bima.cz
Zima na Frýdlantsku 2017
Frýdlantsko (polsky Ziemia Frydlancka) je název používaný pro oblast ve Frýdlantském výběžku (polsky worek frydlancki nebo cypel frydlancki) na severu Česka. Rozkládá se ve Frýdlantské pahorkatině, od zbytku státu je oddělena masivem Jizerských hor. Krajina je skloněna směrem k severozápadu do Žitavské pánve. Nejvyšším bodem Frýdlantska je hora Smrk (1124 m), nejnižším je hladina Smědé ve Vsi (204 m). Tohoto výškového rozdílu 920 m je dosaženo na pouhých 23 km. Oblast je odvodňována řekou Smědou, nejprve do Lužické Nisy, tou pak do Odry a konečně do Baltského moře.
Geologickým podkladem jsou horniny lužického plutonu – na nejzazším severu jde o takzvaný zawidowský grandiorit, na severozápadě je to rumburská žula a zbytek oblasti tvoří jizerské ortoruly. Místy došlo na povrch k výlevům třetihorních vyvřelin – převážně čedičových a místy znělcových. Povrch Frýdlantska pokrývají čtvrtohorní glaciální a gracifluviální náplavy – převážně písčité usazeniny.
Území patří mezi jeden z ekonomicky nejslabších regionů České republiky.
Zdroj: Wikipedia
Ples Mateřské školy na Obřím sudě v Lázních Libverda 2017
Obří sud je výletní restaurace zbudovaná roku 1931 severně od obce Lázně Libverda. Vzorem jí byl Obří sud na vrcholu Javorníku. Sud u Lázní Libverdy dosahuje výšky 11,40 m, délky 14,15 m a šířky 10,50 m. Je celý postaven ze dřeva a otevřen byl na začátku února 1931. Během 70. let 20. století prošel rekonstrukcí, během níž byl celý rozebrán a poté opětovně sestaven. Od roku 1974, kdy Obří sud na Javorníku vyhořel, až do otevření po jeho znovupostavení v roce 2011 byla libverdská stavba jedinou takovou v celé České republice.
Výstavbu restaurace si objednal Stefan Hausmann, který pocházel z nedalekého Přebytku. Nechal se inspirovat jinou podobnou stavbou, která již od roku 1899 stála na vrchu Javorníku. Projekt pro stavbu sudu u Libverdy zpracoval stavitel Anton Lux z Frýdlantu. Stavební povolení vydal okresní úřad ve Frýdlantě 16. srpna 1930 a hned na stavbě začalo pracovat dvanáct tesařů, šest zedníků a tři truhláři. Stavba měla být dokončena ještě téhož roku, leč deštivé počasí otevření budovaného díla odsunulo na později. K otevření tak došlo až masopustní slavností 1. února 1931. V následujících letech byl k původnímu sudu přistavěn další objekt, v němž je restaurace spolu s hostinskými pokoji. Během sedmdesátých let 20. století došlo k celkové rekonstrukci sudu, která trvala čtyři roky, během níž dělníci rozebrali celý sud a následně jej z nového dřevěných dílů opět složili. Sud na Javorníku 20. září 1974 nešťastnou náhodou vyhořel a od té doby byl libverdský Obří sud až do 1. října 2011, kdy se znovu postavený javornický Obří sud opětovně otevřen, jedinou stavbou svého druhu v České republice.
Zdroj: Wikipedia
Certifikační komise hodnotila výrobky nových zájemců o značku Regionální produkt Jizerské hory
Výrobky se značkou Regionální produkt Jizerské hory se už od podzimu 2010 objevují na veletrzích a výstavách cestovního ruchu a propagují Liberecký kraj. Hlavně se však s nimi můžete setkat na trzích a jarmarcích, ať už jde o trhy spojené se svátky Vánoc či Velikonoc nebo o tradiční poutě jako je Svatoanenská pouť na Jizerce nebo Mariánská pouť na Kristiánově. Značka se pomalu začíná zabydlovat i na řadě farmářských trhů v Libereckém kraji, pronikla dokonce až do Prahy.
Novinkou roku 2012 je, že se značka objevuje i na kamenných obchodech. Ve Smržovce se dva nositelé značky rozhodli spojit síly s ostatními a zpestřit svou nabídku. V pekárně Vladimíra Hejrala tak najdete nejen pečivo, ale také sýry, které se Smržovským chlebem chutnají báječně. V prodejně Heleny Sibřinové na náměstí T. G. Masaryka vás pak kromě textilních výrobků se značkou Helababy potěší keramika nebo košíkářské výrobky z terapeutických dílen v Horním Maxově. Další prodejnu najdete v Oldřichově v Hájích v prostorách Střediska ekologické výchovy.
Co vlastně značka Regionální produkt Jizerské hory znamená? Je dokladem toho, že výrobek pochází z oblasti Jizerských hor, často i z místních surovin, že vznikl s velkým podílem ruční práce a bez ničivých dopadů na zdejší prostředí – zkrátka, že v sobě nese otisk tohoto krásného kousku světa. V roce 2012 nese značku již 56 výrobků nebo skupin výrobků. Najdete mezi nimi širokou nabídku potravin a nápojů, výrobky z přírodních materiálů – dřeva, papíru, včelího vosku, textilu, kovu, z keramiky a skla. Se všemi se můžete seznámit na stránkách www.jizerske-vyrobky.cz, kde je katalog všech výrobců i aktuální zprávy o tom, kde výrobky najdete.
Zdroj: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/regionalni-produkt-jizerske-hory.html
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová navštívila Zámecký pivovar Frýdlant
Zámecký pivovar Frýdlant je průmyslový podnik ve Frýdlantu na severu České republiky. První písemné zmínky o pivovaru byly dochovány v urbáři zdejšího panství vyhotoveném v letech 1381 až 1409. V té době se vařilo pivo na frýdlantském hradě převážně pro potřeby jeho majitelů. Díky vzrůstajícímu objemu uvařeného piva vrchnost na přelomu 16. a 17. století dobudovala svůj nový pivovar, který byl z praktických důvodů přesunut blíže k přírodním zdrojům, tedy do podhradí na břeh řeky Smědé. Nejstarší dochované plány pivovaru, které se podařilo najít, zachycují jeho stav z roku 1817. Během devadesátých let 19. století přešel pivovar z řemeslné výroby piva na výrobu průmyslovou. V té době proběhly také stavební úpravy, které ovšem vycházely z původní dispozice pivovaru. Plány k přestavbě vytvořil roku 1890 frýdlantský stavitel Wilhelm Stärze. Na přelomu 19. a 20. století, postupně stoupal výstav pivovaru až po 38 514 hektolitrů za rok 1910. Před druhou světovou válkou dosahoval výstav pivovaru hodnoty 29 000 hektolitrů.
Po skončení druhé světové války připadl pivovar coby konfiskát národní správě a v roce 1949 byl uzavřen pro neefektivitu výroby. V dalších letech tu zrály sýry a skladovala se zelenina.
V roce 2010 zakoupila pivovar společnost Terra Felix, s.r.o. v jejímž čele stojí Marek Vávra. Ta se zasloužila o jeho obnovu a znovuotevření objektu. Pivovar začínal s kapacitou 1000 hektolitrů ročně, dnes jsou tu schopni díky nové technologii uvařit až 40 000 hektolitrů. V příštím roce je v plánu přestavba dalších částí areálu na velkou kuchyni a restauraci a také hotel se stovkou lůžek. V pivovaru by mělo vzniknout také muzeum a v nejstarší části areálu, v barokním humnu, je v plánu otevřít středověkou restauraci. Během obnovy se také podařilo vybudovat školicí a vzdělávací centrum evropského standardu.
Stavění lávky v Pekle 2007
Stavba lávky v Pekle 8. září 2007
Srážky: 3.1 mm
Teplota: 13 °C
Vítr: 46.9 km/h
Fotografie © Petr Bíma
Nejnovější komentáře